2019 a mé vyhlídky

Do roku 2019 s reálným krmítkem a méně blbými poznámkami

Nemám ráda předsevzetí. A to z toho důvodu, že asi tak sedmým rokem za sebou si dávám jedno a to samé: zhubni, jez zdravě a hýbej se. Prostě klasika, která mě vždycky v nějaké fázi omrzí. Takže jelikož a pročež je toto předsevzetí lehce povrchní a klišoidní, udělám to letos jinak.

Prostě to obejdu chytře tak, že tomu nebudu říkat předsevzetí, ale “co chcu udělat a co nechcu udělat” (jsem chytrá holka). Takže si to sem s dovolením odložím.  Za rok se sem můžete společně se mnou vrátit a třeba se pousmát, pošklíbat nebo ofrňovat nad tím, jak jsem to všechno hezky zvládla. Anebo taky ne. Konec plků, jdu na to.

V roce 2019 rozhodně chci

  • Strávit co nejvíc času s mým drahým mužem. A ten čas, co mi zbude, pak rozdělit mezi sebe a mé další blízké.
  • Být zdravá jako řípa, čemuž chci pomoct i tím, že budu chodit do práce a z práce pěšky aspoň 3x týdně (vidíte, žádné přehnané cíle s pohybem, jako třeba časté návštěvy fitka, jdu na to velmi, velmi chytře).
  • Vyrobit/koupit/prostě konečně mít nějaké krmítko pro ptáčky na našem mini balkónku.
  • Pravidelně sledovat seriály v angličtině, neb potřebuji aspoň nějaký kontakt s tímto pro mě libozvučným a milovaným jazykem (v tomto bodě, řekla bych, si díky Netflixu vedu na výbornou, Outlander to jistí).
  • Cvičit po ránu 5 Tibeťanů. Dělala jsem to půl roku téměř každý den, ale o Vánocích mi přeplo v hlavě a přestala jsem. Takže teď tedy začínám znovu, achich ouvej.
  • Udržet si svých 10 přečtených knih za rok, přičemž jsem vzdala čtení vzdělávacích a motivačních žvástů, které mě nikdy nemotivují, ale akorát naserou, když jsou všichni ti autoři tak děsně přemotivovaní. To mě naopak vždycky děsně deprimuje a připadám si jako největší lůzr na světě. Takže plán je jasný – držet se budu svých milovaných detektivek, všech Larsů Keplerů a vrahů zahradníků.
  • Snažit se být ještě víc eko friendly a založit si o tom spešl blog.
  • Zpívat a hrát na klavír.
  • Sem tam něco naťukat na Copy krmítko.

No, to bychom měli. Teď jdeme na tu nechcu část.

V roce 2019 rozhodně nechci

  • Být špekoun. Proto chodím pěšky.
  • Mít debilní poznámky, které mi jdou velmi dobře. Ok, nebudu tak ambiciózní a proto upravuji: Nechci říkat příliš moc debilních poznámek.
  • Terorizovat lidi o tom, že by měli třídit a že sáčky jsou děs. Radši o tom budu psát a nenásilnou formou jim to cpát takto. Supiš, ne?
  • Tak často přemýšlet nad tím, jak se mění klima a mít děsivé scénáře o tom, že třeba za 5 let přestane úplně sněžit. Uklidni se, Nikolo, nějak to dopadne. Přežiješ i bez sněhu a zatím dělej pro planetu to nejlepší, co můžeš (třeba chozením pěšky, že ano).
  • Řešit, kdo si co myslí a jestli jsem náhodou někoho neurazila tím, že jsem mu něco vytkla, řekla atd. Naštěstí mám kolem sebe hlavně lidi, kteří nejsou přehnaně úzkostliví nebo sebestřední, díky za to, takže tomuto bodu fandím.
  • Věřit víc cizím úsudkům než vlastním. Jo, je fajn, když člověk bere v potaz zkušenosti ostatních, ale pořád jste to vy, kdo žijete svůj život. Nikdo vás nezná líp, než vy sami. Ani váš kolega, brácha, maminka, tetička z druhého kolene, babička, nejlepší kámoška, váš pes. Fakt ne. No teď zním jako kus kapitoly z motivačních knížek, takže raději to utnu zavčasu.

To je alles, přátelé. Budu ráda, když se o své “chcu a nechcu v roce 2019 udělat” podělíte se mnou. Ať v tom nejsem sama.

Mějte se blaze a samozřejmě vám přeji, ať je tento rok přesně takový, jaký si řeknete, že bude.

S láskou k novoročním písmenkům

N.

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *