Má drahá máti, Happy Valentine’s day!

Čau má matko, Happy Valentine’s day!

Tak přesně zněla má dnešní SMS zpráva mé ctěné rodičce. Odepsala mi, že dík a taky že “Taťka vůbec netušil, že je dnes Valentýn :-)”.

Typické. To mě přimělo k tomu, abych si nad 14. únorem zapřemýšlela. O sobě a svých Valentýntech v průběhu roků rokoucích. Protože jak je známo, všechno se někam vyvíjí (anebo zavíjí). Bylo to docela vtipné vzpomínání. Chtěla bych se o něj s vámi podělit. Ať už jste single nebo ve vztahu. Ať už váš partner Valentýna řeší, nebo je mu úplně putna. Každý má totiž za sebou svou valentýnskou historii, která nebyla vždycky zářná. Já doufám, že vás tou svojí aspoň trochu pobavím a že dospějeme opět k tomu klišoidnímu závěru “že láska je láska” a je jedno, jestli proběhla zrovna 14. února.

Mamka je můj Valentýn

Ne že bych si to moc pamatovala, ale něco mi říká, že asi tak do mých 9 let byl můj jediný Valentýn moje mamka. A je to asi v pořádku. Bližší zážitky z těchto let na 14. února nemám. Prostě to člověk absolutně neprožíval. Zpětně mami dík.

Niki, miluji ťe

Ach. Jak dobře si pamatuji na svou první pořádnou valentýnku. Byla jsem ve 4. třídě a byla jsem zamilovaná do mého spolužáka P. Tušila jsem, že i on po mně sem tam pokukuje. O to víc mi udělalo radost, když jsem od něj našla ve schránce úhledně složené valentýnské přáníčko. Mělo na sobě vytištěné velké růžové srdce, jeho podpis a velkým černým písmem tam stálo “Miluji ťe.” Přesně tak to bylo, i s tím háčkem nad t. Mám ho doteď schované ve skříni a nikdy ho nikomu nedám. Tak.

Tajné SMSky a ICQ lásky

Valentýny následující po čtvrté třídě mám asi tak do prváku na gymplu trošku v mlze. To romantické srdce s háčkem nad “t” nasadilo laťku hodně vysoko. Ale moc dobře si pamatuju, jak jsme s kamarádkami napnutě čekaly, jestli nám náhodou někdo nevyzná lásku. Nějak tajně. Třeba pošle dopis, nebo napíše tajuplnou SMS! Jo, SMS. To se ještě, děti, psalo místo na Messengeru do SMSek a taky po ICQ. To vám byla romanťárna. Párkrát se to fakt podařilo. Neznámé číslo napsalo SMSku a vy už jste přemýšleli, jestli to náhodou nepsal ten nejhezčí kluk na škole, jestli to není jeho číslo!

No. Ve většině případů nebylo a bylo to fiasko. Ale ten adrenalin v žilách, ten stál teda za to. Dost mě mrzí, že už nemám některé své staré SMS nebo se nepřihlásím ke svému ICQ účtu. I když na druhou stranu…možná je to šíleně skvělé, že zůstaly pohřbeny.

Prvák a pravidelný příliv lásky

No a od prváku na gymplu už to šlo ráz naráz. Potkala jsem svého muže a Valentýn byl pravidelnou součástí našich životů. Kytička, drobný dárek, možná kino, možná něco dobrého na zub. Popravdě nevím. Nepamatuju si to totiž ani já, ani on. Fakt ne. Mám v hlavě pusto. Místo oslav Valentýna si totiž vybavuju spoustu ostatních chvilek, kdy bylo lásky plno. Ale čert ví, jestli to bylo zrovna 14. února. Pravděpodobně ne.

Když si to zrekapitulujeme – je mi 27. Za svůj život si z těch 27 Valentýnů pamatuju přesně tři – ten, kdy mi do schránky přistálo mé úplně první valentýnské přání, pak jednoho Valentýna od mamky a nakonec ten dnešní od mého muže (protože to by bylo se mnou opravdu hodně špatné, kdybych si už nepamatovala ani to, co se stalo dneska).

Závěr pro ženy

Tak to vidíte. Lásky máme na rozdávání, ale jestli nastala zrovna 14. února, je vlastně úplně jedno. Takže všechny mamky světa, holky, ženy, dívky – když si ten váš chlap nevzpomene, je to možná mrzuté, ale rozhodně to není žádná tragoška. Protože jak už se ukázalo, váš mozek má stejně omezenou kapacitu zpracovat určitý příděl lásky a za rok, dva už fakt nebudete vědět, jestli nějaký Valentýn proběhl a už vůbec ne, co jste na něj dostaly.

Nicméně pokud vás to sejří i tak a protože princip je prostě princip, doporučuji si koupit vaši oblíbenou čokoládu, nachystat si ji doma na stůl, ujistit se, že vás vaše drahá polovička slyší a nahlas zvolat “Jéé, to jsi nemusel, tady tu čokoládu fakt miluju!”. A pak mu řekněte, že když je tak skvělý a vzpomněl si, zaslouží si to sklenku vína nebo dvě ve vaší oblíbené vinárně. Uvidíte, že to “NE” se mu bude blbě říkat… Ale jinak samozřejmě víte, že závěr zní: Je to blbý komerční svátek a zbytečně to neřeš!

Závěr pro muže

Pořád ještě mají v květinářství otevřeno. Běž. Ještě furt stíháš koupit kytku. Držím palce.

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *